Herzogenaurach je malé bavorské městečko, ležící severozápadně od města Norimberk. Bylo by jako kterékoliv jiné městečko v Německu, kdyby v něm v roce 1924 dva bratři nezačali provozovat Gebrüder Dassler Schuhfabrik.
Těmi bratry byli Adolf Dassler a Rudolf Dassler. Adolf, znám také jako Adi, byl tím, kdo navrhoval a zdokonaloval jejich výrobky. Rudolf byl protřelým obchodníkem a tyto dvě odlišné nátury se skvěle v provozování jejich byznysu doplňovaly.
Sportovní obuv bratrů Dasslerových se dostala do světového povědomí díky Olympijským hrám, konaných v roce 1936 v Berlíně. V jejich obuvi vyhrál Jessie Owens čtyři zlaté medaile. A to byla pro jejich firmu reklama jako hrom.
Jenomže jak to tak už bývá, Adi a Rudolf si shodou okolností po Druhé světové válce přestali rozumět natolik, že jejich Gebrüder Dassler Schuhfabrik se rozdělila na dvě firmy. Adi si založil firmu Adidas a Rudolf si založil na protilehlém břehu řeky Aurach firmu Ruda (Ruda symbolizovala dvě počáteční písmena jeho křestního jména a příjmení – Rudolf Dassler). Tuto firmu záhy přejmenoval na dnes dobře známou PUMA.
Tímto krokem rozdělili Herzogenaurach na dva tábory. Jeden byl s Adolfem a druhý byl s Rudolfem. Zaměstnanci obou fabrik se spolu nebavili a dokonce si město Herzogenaurach vysloužilo přezdívku „město ohnutých krků“, protože lidi napřed koukali na boty, které kdo nosí. To aby se náhodou nezačali bavit s někým z konkurenční firmy.
Dnes se v Herzogenaurachu nachází na rozlehlých pozemcích ústředí firmy Adidas, sportoviště a prodejny. K ústředí budovy se jde po širokém chodníku, na kterém jsou otisky chodidel slavných sportovců, nosících obuv firmy Adidas.
Do ústředí firmy jsem se šel zeptat, jestli tam mají muzeum, ve kterém by byly k vidění historické výrobky. Prý mají, ale dostanou se k nim lidé z veřejnosti pouze na doporučení zaměstnance firmy (z managmentu) a v jeho doprovodu. Tak jsem se dovolil, jestli si mohu alespoň vyfotit v interiéru budovy tuto zeď.
Ovšem než k budově dojdete po hlavním chodníku, tak na bočním chodníku budete míjet sochu zakladatele Adi Dasslera, sedícího na lavičce. Socha a její umístění na mne působilo velmi skromným dojmem.
Do firmy PUMA jsem se zeptat na muzeum nešel (nebyla o něm žádná zmínka na internetu). Vyfotil jsem pouze jejich dvě hlavní budovy, které jsou propojené lávkou přes silnici. Taktéž jsem vyfotil vzorkovou prodejnu – outlet.
Takovéto ikony by si zasloužily prostory s vystavenými výrobky. Ale i bez toho, byla návštěva tohoto místa příjemným zážitkem.