Steve (Steve’s) je pánská kosmetika, za kterou stojí Daniel Trnka, se kterým jsem měl možnost si popovídat o jeho byznysu. Trvalo mi přes půl roku, než jsem přišel na to, jak toto povídání si s panem Trnkou pojmout. Byl to, ale zároveň to nebyl rozhovor. Pokusím se to tedy pojmout jako příběh.
Byl pozdní únor, možná začátek března a já večer v rádiu slyšel mluvit chlápka o pánské kosmetice. Pomyslel jsem si „a jéje, to je něco pro mě“. Jediné, čemu totiž u kosmetiky věnuji pozornost, je složení mýdla a zubní pasty.
Přesto jsem poslouchal dál. Z rozhovoru bylo po chvíli patrné, že pán je majitelem firmy Steve’s, a že se věnuje pánské kosmetice již několik let. Tato firma je již jeho druhým počinem v této oblasti.
Mluvil o složení jeho výrobků a přiznal, že jeho výrobky ať chce nebo nechce, musí obsahovat i látky, které by v nich nejradši neměl, ale že to bez nich nejde. Ale tím, o co jde, je kolik těchto látek v nich je a v jakém množství. A tohle odkrytí karet mě zaujalo natolik, že jsem si objednal několik výrobků. Vyzkoušel je a po pozitivní zkušenosti s nimi Daniela Trnku kontaktoval, za účelem rozhovoru.
Domluvili jsme se, že se sejdeme na Velký pátek v Plzni. Daniel Trnka navrhnul, že bychom se mohli setkat v jím oblíbeném podniku Walter Mitty ve Smetanových sadech. Po kontrole jejich nabídky pokrmů s tímto návrhem nemám sebemenší problém.
Do Smetanových sadů jsem dorazil s asi dvaceti minutovým zpožděním. Po zaparkování vozu pohledem hledám navrhnutý podnik. Jdu přes park a již jsem před podnikem, kde je „nabito“. Jdu po schodech do prvního patra. Rozhlížím se po hosty zaplněné místnosti a téměř na jejím konci vidím chlápka s plnovousem, sedícího na levé straně stolu s upřeným pohledem do monitoru jeho „jablečného“ laptopu. Jdu k němu a ještě jednou se omlouvám za pozdní příjezd. Podáváme si ruce a já přijímám nabídnuté místo. Objednávám si Latté a jejich výborné Walterovy buchtičky s lesním ovocem a vanilkovou omáčkou.
A první co diktafon zaznamená je: „No chtěl jsem zkrátka říct, že ty věci, který chce člověk kvalitně tvořit, nemaj bejt navázaný na peníze …“ Z následujících řádků byste mohli nabít dojmu, že si Daniel Trnka protiřečí. Ale není tomu tak. Následující řádky se vztahují k budování Bevira a ne k budování Steve’s.
„Ta moje předchozí značka byla koncipovaná tak, že během pěti až sedmi let postavím českou, respektive evropskou kosmetickou špičku v segmentu pánské kosmetiky. Takhle rozjeté firmy zajímají velké korporace a následně se dají prodat za pět set milionů.“
Až takovou jste si nastavil laťku? „Jo, jo. Musíte mít vysoké nároky, jinak to nedává smysl. Musíte si odmakat komunikační styl, vizuální styl, identitu, vývoj, legislativu.“ V tom k nám přichází majitel (mimo jiné) tohoto podniku Jakub Koreis – bývalý hokejista NHL. Jde pozdravit Daniela, se kterým se evidentně dlouho zná. Daniel Trnka mi posléze vypráví, jak mu a čím vším Jakub Koreis při restartu podnikání pomohl. A jak moc ho zajímalo, jestli ta jeho pomoc k něčemu byla. „Je to fakt frajer!“ Dodává.
„Abych dokončil tu mojí původní myšlenku. Záměr byl postavit ten původní projekt, to Beviro a poslat ho do světa. Vyexitovat tu firmu za tu půl miliardu a i kdyby to bylo jenom padesát miliónů, tak by to bylo super. Koupit si několik hektarů na Šumavě a tam postavit přírodní areál, kam budou jezdit zničení manažeři. Před vstupem odevzdají svůj chytrý mobil, chytré hodinky, počítač a hlavně tam odevzdají svoje ego. Budou se houpat v závěsných sítích, opékat buřty, meditovat, cvičit… Cokoliv, co jim pomůže poznat sebe sama a uvědomit si, jestli to, co tvoří, jim dává smysl.“
Ten plán pomáhat druhým Danielu Trnkovi zůstal. Vracíme se zpět ke kosmetice.
S nadšením povídá o zákaznících, kteří vyzkoušeli jeho výrobky, napsali mu a v podstatě popsali tu filozofii výrobků, se kterou Trnka tuto značku buduje. Zmiňuje jednoho zákazníka ze Slovenska, který udělal během týdne čtyři objednávky na Alze, tři objednávky na firemním E-shopu a následující týden objednal znova. „Ten zákazník je prostě borec. Dal si dvě hodiny práce sepsat E-mail, ve kterém porovnával výrobky mé předchozí firmy Beviro a výrobky Steve’s.“
Steve’s vznikla jako podpůrná značka pro Beviro po nějakých třech letech jeho existence. Ta, jak Trnka podotýká, byla dražší, exkluzivnější a v době krize by se nemusela dobře prodávat. Zatímco Steve’s byla levnější a mohla by se prodávat v drogeriích po kamionech. Tím by mohli podpořit prodeje dražších výrobků prodávaných pod značkou Beviro.
Po neshodách se spoluvlastníky značek Beviro a Steve’s Trnka prodává (za méně, něž by chtěl) svůj podíl v Beviro a odkupuje Steve’s.
Po předchozích zkušenostech už ví, jak „novou“ značku budovat a jakých chyb při vývoji kosmetiky se vyvarovat. Pro příklad, více parfému v šamponu může vysušovat vlasy. Jak sám uvádí: „Méně je někdy více“. Zmiňuje, že jsme si dramaticky snížili vnímání vůní, protože kosmetika je dnes přefarménovaná.
Na otázku, proč by zákazníci měli dávat přednost jeho výrobkům před konkurencí Trnka odpovídá neutrálně – nemluví o své konkurenci špatně. Mluví o filozofii a kvalitě jeho výrobků. Neslibuje, že vám používáním jeho šamponu změní život. Umyje vám vlasy. „Na mém vlasovém toniku píšu, že jedinej benefit, který ti přenese je, že nemáš blbej pocit z toho, že proti padání vlasů nic neděláš. Ale pokud blbě spíš, blbě se stravuješ, máš to geneticky daný, tak proti vypadávaní vlasů nic neuděláš. (Vlasové tonikum samozřejmě benefity přináší – vyživuje a ošetřuje pokožku). A zákazníci mi děkují, že to s nimi takhle komunikuju.“
„Protože Steve je upřímný. Steve si na nic nehraje. Steve je velice vyspělá značka, která život a Svět nebarví na růžovo, ale bere ho takovej, jakej je.“
Trnkovi jde o to, když se svými zákazníky setká tváří v tvář, tak aby se jim mohl podívat do očí. A to třeba i po pěti letech, kdy jeho výrobky mohly být několikrát inovovány. Říct zákazníkům, že ty předchozí verze byly z velice kvalitních ingrediencí a ve špičkové kvalitě. A ne říct sorry, my jsme to tenkrát nevěděli.
Chci od něho slyšet, proč by zákazník měl vůbec dát šanci jeho výrobkům. Kdo si myslí, že jeho zákazník je, co ho vedlo si koupit šampon od Steva a ne z běžné drogerie?
„Vy znáte výrobce šamponu, který používáte? Víte, jestli mu jde o kvalitní suroviny a vaše zdraví, nebo o zisk? Kde to vyrábí a s jakou emocí? Nebo, že mu jde o dopad na životní prostředí – kolik se najezdí kilometrů se surovinami? To byly myšlenky, se kterými jsem začal vyrábět kosmetiku. Měl jsem celkem úspěšný velkoobchod, který jsem prodal. A tyhle otázky jsem si tehdy kladl. Hodně výrobků cestuje z Ameriky. Sedmdesát a více procent tvoří ty výrobky tuk a voda. Voda je uzavřená v lahvičkách a ty cestujou po celý Zemi. To vůbec nedává smysl. Takže jsem v rámci Český republiky potažmo Evropy regionální výrobce. Ten tvůj regionální pekař, kterýho znáš, a ke kterýmu si jdeš koupit ty rohlíky, protože on ti podá ruku a ty víš, že tu svoji práci miluje. To jsem já v rámci tý kosmetiky“.
Zmiňuje, že výrobky nedělá na základě výzkumů, které mu řeknou, o co je právě zájem a na jakou skupinu cílit svůj marketing. Nejde mu o to, vydělávat daleko více použitím méně kvalitních surovin. Jde mu o to, jak sám říká, „kultivovat“ prostředí, ve kterém žije se svými dětmi. Informovat, že při osobní hygieně můžete eliminovat negativní dopady na vaše zdraví používáním jeho výrobků. Co nejméně zatěžovat životní prostředí, aby jeho děti měli kde žít. A nežít přístupem po nás potopa. Teď to tady zničím, oklamu všechny, nasekám prachy a děti budu vychovávat jinak a jinde.
„Jedna morálka je ta byznysová a druhá morálka je ta, kde budu vychovávat svoje děti.“
Nemá byznys model, ve kterém by mohl být daleko úspěšnější, vydělávat více peněz, výměnou za jeho morální zásady. Tohle není cesta, na kterou by se vydal. A aby uchránil svojí rodinu před toxickým prostředím, tak žije na malém městě. „Tam se to toxický myšlení dostane později, než do velkého města“.
A co oceňuje na možnosti podnikání? Oceňuje, že je svobodný. Že je svým pánem. Nevadí mu, když platí daně, protože to je známka toho, že se daří. Ale dodává, že to, jak je s financemi vybranými na daních nakládáno, je jiná věc.
Celkově jsem s Danielem Trnkou strávil přes hodinu a půl. Skvěle jsme si popovídali. Když pro sebe kupuji kosmetiku, tak ji na základě osobních zkušeností s jejím výrobcem kupuji výhradně od něho. Od Steva.