Povánoční bavorské hlavní město Mnichov

Tak jak je tomu u nás zvykem i tentokrát jsme zajeli na konci roku do Bavorska, neboť moji sourozenci slaví v prosinci narozeniny. A jelikož jsme ještě nenavštívili hlavní město spolkové republiky Bavorsko, tak jsme si udělali zajížďku do Mnichova. Mnichov se rozprostírá kolem řeky Isar a má obyvatel o něco více než Praha.

Vždy parkujeme co nejblíže centra (Altstadt). Vybrané parkoviště bylo plně obsazené, a proto jsem musel řídit dál a jet za nosem k dalšímu parkovišti. V centru je parkovišť (Parkhaus) mnoho, a proto bez obav a bez navigace pokračuji v cestě. K nějakému prostě dojedeme. I stalo se. Jsme čtvrtí v řadě před závorou, kterou je možné zmáčknutím patřičného tlačítka zvednout až ve chvíli, kdy z garáží vyjede automobil – je plno. Čekáme přibližně dvě minuty a vjíždíme do garáží. Místo nacházím v podlaží označeném 2A. Parkujeme a jdeme na ulici. Jsme kousíček od Marienplatz.

Aniž bychom věděli kudy máme jít, jdeme podle intuice. Ta se na rozdíl od rozumu většinou nemýlí a dovede nás na již zmíněný Marienplatz, na kterém se nachází krásna budova mnichovské radnice.

Oběd v restauraci Ratskeller

Ve sklepení radnice se nachází restaurace Ratskeller, kterou navštívíme. Vchod je nenápadný a jeden by ho lehce přehlédnul, ale Google mapy to „jistí“.

Vcházíme a jdeme po schodech dolů do restaurace. Čekáme na příchod číšníka, který se nás ujme a dovede nás ke stolu. V tak rozsáhlé restauraci jsem ještě nebyl. Ta čítá několik sálů a má krásné klenby – jsme v budově, která byla postavena v době, kdy architekti a stavitelé stavěli oku lahodící budovy. Konkrétně je postavena v novogotickém stylu.

Jsme usazeni ke stolu a při pohledu do jídelního lístku víme, že rozhodně nevynecháme polévku. Monika si dává SCHÄFFLERSUPPE a já si dávám RATSKELLER GOULASCHSUPPE. Obě jsou podávané s preclíkem.

Jako hlavní chod si dáváme JÄGERSCHNITZEL, který je servírován se špeclemi v samostatné misce a FRÄNKISCHER SAUERBRATEN (v anglické verzi jídelního lístku Munich Sauerbraten), ke kterému ještě dostávám modré zelí v misce. Obě jídla jsou vskutku velkými porcemi.

 
 

Přejedeni se jdeme projít po několika hlavních památkách centra Mnichova. Jelikož je po Vánocích, tak se zde netlačíme. Návštěvníků centra města je tak akorát. Obdivuji krásné fasády domů. Jako Vila Tugendhat je „dobrá“, ale mému oku lahodí více tento styl.

 
 
 

Pomalou chůzí uličkami starého města, se dostáváme k dominantně města Mnichova. Tou je katedrála Panny Marie (Frauenkirche). Ta se mimo jiné vyznačuje svými dvěma helmovými věžemi. Základní kámen byl položen roku 1468 bavorským vévodou Zikmundem.

 

Po procházce se vracíme zpět pro auto a zjišťujeme, že parkování máme za €14 – nijak jsme nespěchali a jsme holt v Mnichově. Nutno dodat, že tato cena je naprosto běžná, pokud se rozhodnete přespat v hotelu, neboť parkoviště u hotelů jsou zpoplatněna. V penzionech se parkuje zadarmo. Odjíždíme do naší další dnešní destinace.