Za skvělým zvukem Depeche Mode do města nad Dunajem

Již hodně vody proteklo řekou Vltavou od mého posledního opuštění této republiky. Když jsem se dozvěděl, že Depeche Mode budou koncertovat v Budapešti, tak jsem si řekl, že si je tam nenechám ujít. Návštěva pražského koncertu je jasná (nezmeškal jsem žádný od mého prvního koncertu Depeche Mode v roce 1998). Tehdejší hlavní město Uher má rozhodně co nabídnout. Mají skvělé pokrmy, jsou přátelští a hloupost tam nemá šanci být tolerována. Jeden příklad za všechny. Jel jsem z letiště Ference Liszta na poslední zastávku Deák Ferenc tér. V autobuse 100E je několik monitorů ukazujících momentální název zastávky. No nešel jsem se zeptat po příjezdu na Deák Ferenc tér řidiče, jestli je tohle Deák Ferenc tér? Šel. A jeho odpověď byla naprosto správná – a co by to mělo být?! A já zjistil, že jsem v normálním světě.

Koncert se uskutečnil v pátek 29. července na Puskás Ferenc Stadion. Obrovský stadion. Vše skvěle organizované. Platby za občerstvení pouze platební kartou. V Budapešti platby kartou fungují bez problémů. V Praze to nejde a proto se musí vystát fronta na náramek, který slouží k placení za občerstvení.

Ale zpět k tomu hlavnímu, čímž byl koncert. Skvělý zvuk (na obou koncertech) a ochozy zaplněné až po střechu (v Budapešti). Depeche Mode v Budapešti zahráli akustickou verzi Condemnation –  jedním slovem nádhera. V Praze ji bohužel nahradili skladbou Waiting for the night. Při Question of Lust, publikum použilo svítilny mobilních telefonů, namísto zapalovačů – vidět to očima členů kapely, musí být úžasný zážitek. Asi největší peckou obou mnou navštívených koncertů, byla skladba Everything counts. Ta rozhýbala každého!

Atmosféra, jaká byla v Budapešti, v pražských Letňanech o dva dny později rozhodně nebyla. Louka a stadion se nedají porovnávat, ale … Příště si koncert na louce klidně nechám ujít, ale koncert v Budapešti rozhodně ne.

P.S.: V Praze jsme si před začátkem koncertu prošli velmi slušnou sprchou.