A zase ten XAVIAN

Trvalo tři roky, než Xavian začal prodávat své reprosoustavy. Vymýšleli, vyráběli, zlepšovali. Věci, které pan Barletta znal na teoretické úrovni, převáděl do praxe.

V roce 1997 započal prodej u nás a na přelomu let 1998/1999 začali zasílat první reprosoustavy do Polska a pochopitelně také na Slovensko. O rok později, v roce 2000, už posílají své výrobky do nizozemského Amsterdamu. A v roce 2001 začínají prodávat v Asii – Hong Kongu, Jižní Korei a Malajsii.

My jsme začali náš příběh výrobky, které byly (jsou) originální. Originální tvarem. (Roberto Barletta ukazuje prstem na jejich první reprosoustavy, které jsou vystavené kousek od nás.) Stačí se na ně podívat a víte, že se jedná o XAVIAN. Tím jsme si ve světě zajistili naše malé místo.

Tehdy jsme dělali především malé reprosoustavy a ty byly v Asii velmi žádané. To byla řada XN (XaviaN). (Pan Barletta hrdě dodává, že tento design vyrobit, není jen tak, protože vyžaduje velikánskou zručnost. Lásku k té práci. I ta montáž je velmi pracná, jelikož se terminály protahují skrz dýhování atd..)

Takže tohle trvalo čtyři roky a poté jsme začali vyrábět dražší a větší modely. Tím jsme se začali dostávat do dalších zemí – Německo, Portugalsko, Řecko atd.. V podstatě jsme už prodávali ve všech zemích Světa.

Museli jste oslovovat místní prodejce anebo už jste měli takové jméno, že oni oslovovali vás?

Za nás hodně mluvili recenze. Máme recenze z Francie, Německa, Itálie, Portugalska, Nizozemí, Anglie. Taktéž Skandinávie – Norsko, Švédsko.

A to byly recenze v časopisech zaměřených na HI-FI elektroniku?

Ano. My jsme si udělali dobré jméno tím, že jsme dělali něco, co ostatní nedělali. Podařilo se nám skloubit příjemný design a výborný zvuk. Těch párů „XeNek“ jsme prodali tisíce. Dodnes hrají od Jižní Korei po Jižní Afriku. (Roberto Barletta dodává, že minulý měsíc odeslali do Cape Town náhradní součástku pro reprosoustavy vyrobené před dvaceti lety. Držíme součástky i takhle dlouho. To dělá málokterý výrobce.)

Umíte vyrobit reprosoustavy, které by reprodukovaly zvuk „standardně“? Mně připadá, že Xavian umí pouze TOP kvalitu. Že >>nej<< je v DNA Xavianu.

Pan Barletta jde semnou „projít“ několik jejich výrobků …
Epica končí. To jsou támhlety Prometea ukazujíce na ně prstem. To je vlastně to nejlepší, co z hlediska výkonu umíme. Jde o klasičtější podání hudby, kde cítíte intenzitu zvuku.

Virtuosa (Anniversario) – je trošku o něčem jiném než Prometeo. Jak my říkáme, jde o odzbrojující přirozenost. Často se mluví o detailech. Pro mě to nejsou detaily. Tohle není detail. Jde o texturu, jak je upletena harmonie hudby. Virtuosa umí především to. Přenést hudbu do 3D. To prostorové podání jednotlivých zvuků je dokonalé.

Dolce Musica model Torretta (italsky malá věž) – to jsou cenově dostupnější reprosoustavy.

Natura – tato řada nás v roce 2015 „vystřelila“. Slavný model Perla, kterých jsme vyrobily stovky párů.

Jak přicházejí nápady na nové reprosoustavy? Protože támhlety hrajou skvěle, tyhle hrajou skvěle. Proč vytvářet nový model, když „to“ vždycky hraje skvěle?

Popravdě jsem zjistil, že pokaždé, když jsem v Itálii, hlavně na jihu Itálie, tak to na mě působí inspirativně. Z pobytu si přivezu nějaké prvky, detaily co jsem viděl. Nedávno jsem byl v Alba, kde je Ferrero – čokoláda, Tic Tac, Ferrero Rocher … Je to konzumismus, ale úplně jsem žasnul, jak umí naaranžovat vitríny obchodů. To je prostě … Až si myslím, že jsou použity prvky náboženství/kultu. Ta imprese. Ten obraz, který člověk vidí se do něj obtiskne. Třeba předměty levitující v prostoru vitríny, dokonale nasvětlené a u toho jednoslovný nápis. To mě baví.

A to Vás inspiruje.

Například. Pak to může být střed města. Sloupy.

Tomu rozumím, ale co ten zvuk? Jak jsem již zmínil, všechny hrají špičkově. Jak se Vám podaří dostat z reprosoustavy ještě lepší zvuk, než se Vám podařilo u předešlého modelu?

Je to i věkem, zkušenostmi. Poslechem živé hudby. Ještě se vrátím k předešlé otázce. Není to pouze o Itálii. Je to i o Praze. Praha je malebná, taková jemná oproti Turínu, který je rigorózní až vojenský.

Přemýšlíte při vývoji i o ceně anebo se nenecháte cenou limitovat a navrhnete model, který bude hrát tak, jak jste si usmyslel?

Nějaká představa je, ale stejně to pak musíme spočítat. Ale abych pravdu řekl, tak poslední řekl bych tři roky, kupujeme nejdražší reproduktory na planetě. Není to samozřejmě pro každého. Nejde vyrobit lidovou dvanácti válcovou limuzínu.

Připravujeme i řadu, kde se zákazníci při pohledu na cenovku „neleknou“.

Kdo bude řídit Xavian, až se Vám bude chtít si užívat pouze hudbu z Vašich reprosoustav a neřešit problémy spojené s byznysem?

Možná umělecká inteligence. Ta vlastně ještě není. (Smích). Tak možná umělá inteligence …? Jeden syn brzy bude právník a druhý je sportovec. Dcera je zaměřená na chemii.

Nevím. Možná se někdo najde. Ale ten návrh reprosoustav je hodně specifická věc. Nechci říct, že je to unikátní, ale těch lidí, kteří to umí, není mnoho. (Pan Barletta je otcem všech reprosoustav – poznámka autora.) Znal jsem tady v Čechách pana Sýkoru, který to dělal jinak než já, protože každý dělá věci po svém. Ale musím dodat, že Pan Sýkora byl v oboru uznávanou osobností.

Možná, že až se mě to jednoho dne bude týkat, tak třeba díky panu Muskovi přes wifinu budu z druhé strany navrhovat reprosoustavy dál. (Smích).

Je důležité, že Xavian jsme stále my. Rodinná firma.

Ještě si chvíli s panem Barlettou povídáme. Bere mě k sobě do vývojové místnosti a ukazuje mi, v té době ještě prototyp nových reprosoustav INTEGRALE. Musím zmínit, že jsem strávil skvělé tři hodiny s výjimečným člověkem. Za zprostředkování rozhovoru děkuji panu Bučilovi.