Maďarsko mi je tak nějak blízké. Bude to možná tím, že mi v žilách koluje taktéž maďarská krev. Možná, že když jsem byl v šesti letech v Maďarsku a v Budapešti, tak na mne tato země udělala dobrý dojem a já jsem si uchoval hezké vzpomínky. A možná jenom proto, že Budapešť je prostě krásné, čisté město, kde nemáte nouzi o dobré jídlo, dobré pití a milé lidi.
Pro mne je nejlepším místem (základnou) Király útca. Na této ulici jsou jak hotely, kavárny, bary, tak samozřejmě i restaurace. A pokud náhodou nevaří v přilehlých restauracích pokrm, který je vaším oblíbeným, tak si jej určitě dáte v jedné z restaurací v okolních ulicích. Prostě Király útca a její okolí jsou naprosto ideálním místem ke strávení příjemných chvil. A pokud mám být konkrétní, tak místem zaslíbeným je Király útca 13.
Jelikož letadlo společnosti Ryanair odlétalo z Prahy ráno v 7:50, tak po příletu nebylo zas až tak pozdě na pravou maďarskou snídani. Napřed jsem chtěl zajít do restaurace k Jamie Oliverovi – prostě Anglie je mým druhým domovem. Upřednostnil jsem maďarské bistro, které se večer změní na bar. Jak nám bylo číšníkem prozrazeno. I v Klikk bistro baru jsem si mohl dát typickou anglickou snídani, ale jsem v Budapešti … Vybral jsem si tedy maďarskou snídani s opečenou slaninou (spíše bůčkem).
Okusil jsem opatrně malý kousek té zelené papriky. Popravdě, pálila dost. Když se mě číšník ptal, jestli bylo vše v pořádku, tak jsem mu s úsměvem sdělil, že ta paprika obhájila svojí dobrou reputaci. A to prý hostům na talíř servírují tu nejméně pálivou papriku. Tak jsme ještě chvíli klábosili o paprikách. A jelikož už bylo skoro poledne, tak byl čas se zvednout a zajít si na pivo.
Když jsem bydlel v Anglii, tak jsem si při výletech vždy v pubech dával lokální pivo. Nejinak tomu bylo i v Budapešti. MADHOUSE Bistro & Craft Beer Bar se nachází na Anker köz 1-3, která se napojuje na již zmiňovanou Király útca. Po usazení jsme dostali jídelní lístek s QR kódem, po jehož načtení si na mobilu můžete přečíst značnou nabídku piv, které momentálně mají na čepu. Rozhodli jsme se pro MANGO BAY a Monkey temple. Obě piva byla výborná a v letním dni velmi osvěžující. Ale něco by k těm pivům bylo dobré „zakousnout“. Nejlépe něco mastného.
Servírkou nám byly doporučeny rybí chipsy s dipem a nakládanou cibulí. Rybí chipsy byly ze dvou ryb. Kapra (karp) a sumce (cat fish). A pro dva lidi byla porce jako lehký snack, naprosto dostačující. Blížila se 14.hodina a my se mohli jít ubytovat do hotelu. Hotel, jak jinak, byl minutku chůze z MADHOUSE Bistra.
Z hotelu jsme byli pěšky v mexické restauraci za několik málo minut. Byli jsme usazeni ke stolu pro dva pod širým nebem, neboť se jedná o zahradní restauraci. Ale jelikož stoly a židle pro dva byly na podkladu ze štěrku, tak jsme si přesedli ke stolu pro čtyři osoby – ty byly na dřevěné podlážce. Přeci jenom hrát si se židlemi, abychom neseděli nahnuti k jedné straně, se nám nechtělo. Jídelní lístek byl poměrně strohý (nabídka pokrmů nebyla jak v mexických restauracích v U.S.A.). Dali jsme si dvě carne tacos a quesadilla noc pollo. Když se nás servírka přišla zeptat, jestli je všechno v pořádku, tak jsem jí popravdě řekl, že tohle není mexická kuchyně, ale, že to není špatné.
Objednali jsme si i jejich koktejly. Během chvilky se restaurace začala plnit a mně se chtělo už odejít. Jak píši, jídlo nebylo špatné, ale asi jsem zmlsaný – při mých návštěvách U.S.A. jím každý den mexické pokrmy.
Byl čas si zajít na další koktejly na Király útca 13. Konkrétně do Tropic Cocktails a Spritz Baru. Ke koktejlu jsem si chtěl dát doutník. Šel jsem se zeptat „vyhazovače“, zda-li si mohu dát u venkovního stolku doutník. Jeho odpověď byla nadšené YES, YES, YES! Koktejly byly naprostá pecka!
Sladká tečka na konec. Samozřejmě jsme nemohli vynechat maďarskou zmrzlinu. Nejenom, že byla výtečná, ale prodejci ještě k tomu byli kreativní.
Pokud plánujete euro víkend, tak Budapešť určitě neopomiňte.