Jindřich Radič
2 min. čteníMinulá sobota byla krásným dnem a nikam nevyjet, by bylo plýtváním životem. Již v pátečním večeru jsem začal hledat na google maps (mapám od Seznamu jsem stále nepřišel na „chuť“), kam bychom mohli a měli zajet na oběd. Tím místem se stala restaurace Na krásné vyhlídce.
Již při cestě k tomuto restauračnímu zařízení jsme potkávali na silnici hodně turistů, kteří si na rozdíl od nás, udělali výlet pěšmo. Poblíž restaurace je okraj příjezdové silnice „obsypán“ zaparkovanými auty. Nacházím volné místo a parkuji.
Jdeme do restaurace a naštěstí se zrovna uvolňuje jeden stůl pro čtyři na jejich zahrádce. Výhled do krajiny a na Ještěd máme úžasný!
K pití si objednáváme prosecco (Monika) a já výborný melounový sorbet. Jelikož jsem si všimnul, že je místo na placeném (!) parkovišti, tak jdu přeparkovat.
K jídlu si Monika objednává Selečí hřbet s bramborovo hráškovou kaší a já si dám plněný bramborový knedlík kachním trhaným masem a se zelím. Tento pokrm jsem si chtěl dát už v hotelu Mlýn, leč jej ten den neměli v nabídce.
Jíme, kocháme se pohledem do krajiny a v tom se nás jedna dáma ze dvou ptá, zda-li by si k nám mohly přisednout. Samozřejmě. Dobře, že se zeptaly. Po chvíli se seznamujeme a dozvídáme se, že Eva dva roky po takzvané Sametové revoluci opustila (tehdy ještě) Československo a odstěhovala se do Chicaga. Tam jsem byl třikrát, a tudíž se o větrném městě můžeme bavit. A vlastně i o Arizoně a dalších místech Spo(ko)jených států amerických.
Čas se pomalu nachýlil k odjezdu a byť se nám s Evou a její sestrou dobře povídá, tak naše oblíbená cukrárna v Jablonci nad Nisou nemá provoz 24/7, a proto se chce nechce musíme rozloučit. Ještě zaplatíme 100Kč za parkoviště (ať slouží městu Mladé Boleslavi ku prospěchu).
Než odjedeme, tak se mrkneme na kravky a telata, která se pasou nedaleko restaurace a poté už uháníme do Jablonce pro sladkou tečku dnešního dne. O této skvělé cukrárně se dočtete za nedlouho …
Další článek
